5    PŘEDPOVĚDITELNOST


Racionalizace v sobě zahrnuje zvýšené úsilí o předpověditelnost a přenos informací z určité doby nebo místa do jiné doby či místa.
Lidé v racionální společnosti chtějí vědět, co mohou očekávat kdekoliv a kdykoliv. Nechtějí a nepředpokládají překvapení.
Chtějí si být jisti, že když si dnes objednají svůj hamburger, bude stejný jako ten, co jedli včera i ten, co budou jíst zítra. Rozrušilo by je, kdyby jednou bylo použito speciální omáčky, ale příště už ne a jídlo by chutnalo jinak. Chtějí vědět, že když navštíví McDonalda v Des Moines, Los Angeles nebo v Paříži, bude velmi podobný tomu jejich místnímu. Aby byla tato předpověditelnost času a prostoru zajištěna, racionální společnost klade důraz na disciplinu, pořádek, systematizaci, formalizaci, rutinu, jednotnost a metodické postupy.


Holiday lnn a magické prsty

Místo abychom začínali s rychloobslužnými restauracemi jako v předchozích kapitolách, začneme sjinými pionýry racionalizačního procesu - řetězcem motelů, jako jsou Holiday Inn a quality Inn. Před vznikem těchto koncesí motely bývaly velmi nepředvídatelné. Byly provozovány místními vlastníky a odlišovaly se jeden od druhého. Některý motel byl pohodlný nebo dokonce luxusní, zatímco druhý mohl být brloh. Člověk si nikdy nebyl jistý, jestli zde bude k dispozici mýdlo, šampón, telefon, radio (později televize), klimatizace a oblíbený masážní systém, nazývaný "magické prsty". Ubytování se v motelu představovalo určité dobrodružství, kdy cestovatel nikdy nevěděl, co ho čeká.
První Holiday Inn byl otevřen v roce l952 na úsvitu obrovského rozvoje dálnic a dálničního cestování. Holiday Inn i ostatní řetězce motelů si daly pozor, aby ke správě nenajaly nespolehlivé lidi. Dalo se předvídat, že motel s oranžově zeleným nápisem Holiday Inn (který už zmizel jako McDonaldovy přehnaně velké zlaté oblouky), bude mít většinu, ne-li veškeré vybavení, které lze u středně drahého motelu předpokládat. Když stáli cestovatelé před rozhodováním, jestli se ubytovat v nějakém místním, bezejmenném motelu, který mohl, ale také nemusel být lepší, dali většinou přednost předvídatelnému podniku Holiday Inn, i když měl jisté závady a nemusel být tak dobrý jako lokálně spravovaný motel o kousek dál. Ú spěch Holiday Inn vedl ke vzniku řady napodobenin, jako byly Ramada Inn, Rodeway Inn a v nedávné době, s větším ohledem na ceny, řetězce Days Inn, Econo-Lodge a Motel 6.


"těbůh, brácho!", hamburgerová un iverzita a televizní večeře

Základní model předvídatelnosti, zavedený motelovými řetězci, následovalo i mnoho jiných oblastí racionalizované společnosti.
McDonald i ostatní koncesionáři použili povědomá, velká a křiklavá označení. I když nic moc nového neukázaly, filiálky alespoň nabídly prostředí, které vypadalo jedno jako druhé. Byl to případ i rychlooblužných restaurací. S předvídatelností je spojeno i McDonaldovo logo: "Stejná barva a symbol, míle za mílí, od města k městu, působí jako nevyslovený slib předvídatelnosti a stability pro miliony zákazníků rok za rokem, jídlo za jídlem." Tato předvídatelnost prostředí už není jenom v celých Spojených státech, ale i na mnoha místech ostatního světa. A tak američtí turisté, náchylní postrádat známá místa domova, se mohou potloukat po dalekých zemích s uspokojivým pocitem, že dříve nebo později důvěrně známé zlaté oblouky objeví.
Ti, co se v poslední době připojili k procesu mcdonaldizace, mají prakticky jenom jedno společné ~ značku a prostředí. Příkladně kadeřnické firmy, jako je třeba Hair-Plus, nemohou nabízet uniformní sestřih, protože každá hlava je trochu jiná a každý holič nebo kadeřník pracuje poněkud odlišným způsobem. Aby nezklamaly úzkostlivého zákazníka, toužícího po předvídatelnosti, Hair-Plus i jiné kadeřnické filiálky poskytují pár stejných značek, podobné uspořádání provozovny a snad i některé módní výrobky.
V ětšina toho, co se v rychloobslužných restauracích děje nebo říká, je jak ze strany zaměstnanců, tak zákazníků považována za rituál. A je to přesně ten známý a pohodlný rituál, který sem přitahuje davy lidí. Vzhledem k tomu, že interakce mezi zákazníkem a obsluhující osobou je stručná, může nabýt rutinní formy.
Řetězec Roye Rogerse zaměstnával personál, který se oblékal jako hrdinové divokého Západu a každého zákazníka přivítal pozdravem "těbůh, brácho!" Po zaplacení byli lidé vyprovázeni se slovy "šťastnou stezku!" Opakování těchto pozdravů přinášelo pravidelným návštěvníkům Roye Rogerse velké uspokojení.
Mnoho lidí (včetně autora této knihy) pocítilo hlubokou osobní ztrátu, když Roy Rogers tuhle praxi zrušil. V mcdonaldizované společnosti jsou tyto pseudointerakce stále normálnější a lidé se na ně těší. Ještě na ně budeme toužebně vzpomínat, až při některé návštěvě v rychloobslužné restauraci budeme moci mluvit pouze s naším oblíbeným robotem...
Předstíraná družnost kovbojských chlapců i dívek u Roye Rogerse odrážela celkově falešný, domněle přátelský vztah, který je charakteristický nejen pro rychloobslužné restaurace, ale i pro všechny složky naší mcdonaldizované společnosti. V rychloobslužných restauracích není tedy předvídatelné jen jídlo, prostředí, balení a logo, ale i lidé, kteří tam pracují. Bylo pravidlem, že jste za pultem pravděpodobně našli vymydlenou, usmívající se mládež. (V posledních letech se to změnilo, protože rychloobslužný průmysl už není schopen najít dostatečný počet mládeže, která by jeho potřebám vyhovovala.) Mohli jste být klidní, nesetkali jste se zde s nevrlým kuchařem, ani s číšnicí se žvýkačkou v puse, na které jste občas mohli narazit v tzv. "mastných lžících" či lidových jídelnách. I když někteří z nich měli své kouzlo, většina z nás dává přednost předvídatelným, poměrně nevinně vyhlížejícím mladíkům a dívkám za pultem.
Velice předvídatelní nejsou jen lidé za pultem rychloobslužné restaurace, ale i manažeři a jejich asistenti. Aby se zajistila předvídatelnost manažerova chování, organizuje McDonald ústřední hamburgerovou univerzitu s mnoha pobočkami. Její manažeři vypadají a chovají se stejně, takže nerozeznáte jednoho od druhého. Dohlížejí na lidi za pultem a zaručují, že se všichni chovají tak, jak mají. Mcdonaldovým manažerům také pomáhají bedlivě a detailně vypracované příručky, které se zabývají prakticky vším, co se v restauracích dělá. Centrální velení posílá pravidelně inspektory, aby se ujistili, že se jejich pravidla dodržují. Tito inspektoři také kontrolují kvalitu potravin, zda odpovídá daným předpisům, tedy jinými slovy, zajišťují předvídatelnost, kterou zákazník očekáv á.
S ohledem na jídla, podávaná v domácnostech, předvídatel nost potravy vedla k některým nepříznivým faktům: Z americké kuchyně mizí krajové a etnické rozdíly. Jídlo v jed nom místě, městě nebo státě vypadá a chutná skoro stejně jako kdekoliv jinde. Američané sedají k jídlům, která se skládají z takových složek, jako jsou instantní makarony se sýrem, měkký bílý chléb, mražené koblihy apod.
V elký předěl ve vývoji předvídatelných jídel představuje tzv. televizní večeře. V pěknémjednotném baleníje hliníkový podnos, pohodlně rozdělený (obvykle) do čtyř částí včetně hlavního chodu (například pár plátků z krocana a kus nádivky), možná porce hrášku (předpokládám, že v každém je stejný nebo aspoň skoro stejný počet kuliček), hromádka bramborové kaše nebo jiný škrob a zákusek, třeba něco jako broskvová kostka. Při rozbalování hliníkové fólie se u hladových obvykle dostaví silné citové hnutí, ne v očekávání obzvláště chutného jídla, ale proto, že půjde o podobnou televizní večeři, jakou jedli včera (jenom místo krocaního masa to bude pár plátků vepřové pečeně), a jakou si -=-pravděpodobně dají i zítra.
K televizním večeřím se nyní připojilo, a v některých směrech je i překonalo, ještě racionálnější jídlo pro domácnost. Mikrovlnná jídla nemusí být předvídatelnější než televizní večeře, ale dají se účinněji skladovat (v kredenci, namísto v mrazáku) a vařit (pár minut v mikrovlnné troubě namísto půl hodiny v tradiční troubě) . K tomuto seznamu pokroků můžeme ještě přidat mražená-sušená jídla, která rozkvetou do předvídatelné jídelní podoby po přidání vařící vody.


Norman Bates a RV

Alfred Hitchcock využil ve svém klasickém thrilleru Psycho hrůzu, kterou mohly vzbuzovat staromódní a nepředvídatelné motely (o kterých jsme se zmiňovali již dříve). Motel ve filmu byl děsivý, i když ne tak strašný, jako jeho majitel Norman Bates. I když nabízel jen skromné příslušenství, byl vybaven špehýrkou (většina cestujících by se bez ní nepochybně obešla), kterou mohl Norman pozorovat své oběti. Batesův motel nabízel maximální nepředvídatelnost vražedného maniaka a příšernou smrt pro nic netušící hosty. I když velmi málo motelů skrývalo podobného bláznivého zabijáka, cestující se tu setkávali s mnoha nepředvídatelnými problémy. Film Psycho nám připomene, že filmový průmysl si také cení racionalizaci a zvláště předvídatelnost. Film měl několik následovníků v podobě jiných hororů, jako byl Halloween a Noční můra z Elm Street. Kromě hrůzného žánru měla i řada jiných filmů své pokračovatele: Hvézdné války, Jezdci ztracené archy, Kmotr a Zpátky do budoucnosti.
Rutinní výroba seriálů a pokračování vysoce úspěšných filmů je relativně nový jev. Vyvinul se současně s mcdonaldizovanou společností a je její součástí. Z hlediska filmového studia je snadné používat stejné postavy, stejné herce a základní prvky zápletky znovu a znovu. Navíc je větší pravděpodobnost, že pokračování budou úspěšnější než úplně nový film. Zisky jsou potom také předvídatelnější.
Filmový sazební systém slouží k dodání předvídatelného objemu násilností, nahoty a (pro někoho) hrubých slov. Sazba G znamená, že se rodiče nemusí obávat, že jsou ve filmu nahotinky a sprosté řeči, také násilnosti jsou tu jen v mírné formě.
Označení NC-17 znamená, že je tam všech nemravností přehršel.
Sazby nám klasifikují filmy i podle věku: označení PG znamená, že je v pořádku vzít s sebou do kina dítě do l3 let, PG-13 naznačuje, že film může být pro děti do 13 let nevhodný, R má znamenat, že děti do 17 let by měly mít k návštěvě filmu souhlas rodičů, a NC-17 má být zákazem pro všechnu mládež do l7 let.
Na předvídatelnost jsou stejně zaměřené i dříve zmiňované hromadné zájezdy. Je samozřejmé, že osoba, která se přihlásí na zájezd, vyhledává cestu, kde nebudou žádná překvapení. To ovšem znamená snažit se mít jen minimální kontakt s lidmi, kulturou a institucemi navštěvovaných cizích zemí. Tím vzniká paradox: lidé vydávají velké peníze za návštěvu cizí země, a přitom doufají, že budou mít minimální kontakt s její kulturou.
(Americký zábavní park Busch Gardens nabízí evropské atrakce, jako například německou pivní halu, aniž by zákazníci museli opustit předvídatelné hranice Spojených států a ještě předvídatelnější okolí moderního zábavního parku.) Turističtí průvodci jsou buď Američané či lidé, kteří strávili nějaký čas v Americe a s Američany, nebo alespoň domácí, kteří mluví plynně anglicky a jsou informováni o zájmech a potřebách Američanů. Restaurace, navštěvované na cestách, jsou buď americké (například jeden z rychloobslužných amerických řetězců) nebo takové, které svým prostředím a jídelníčkem vyhovují americké chuti. Také hotely obvykle patří mezi americké řetězce, jako je Sheraton a Hilton, nebo mezi evropské, které se přizpůsobily americkým podmínkám.
(Při otevírání hotelu Hilton v Istanbulu Conrad Hilton řekl:
"Každý z našich hotelů. . . j'e malá Amerika.") Hromadné zájezdy jsou plánovány tak, aby cestující ochránily před různými nepředvídatelnostmi cestování. Lidé na takové zájezdy jezdí, protože věří, že nebudou obtěžováni žebráky, kapsáři, ponižováni pro neznalost cizí řeči, nebudou trpět onemocněním ze znečištěné vody nebo zkažené potravy a že nebudou postiženi jinými rozmary cestování. Zájezd, průvodce a předem vybraná místa, hotely a restaurace podstatně snižují riziko nepředvídaných událostí. V takovém procesu jsou ovšem téměř vyloučeny situace, které mohou být pro cizince tolik zajímavé setkání s pozoruhodnými místními obyvateli, vyslídění půvabného krámku nebo restaurace, či objev krásné vyhlídky.
Podobným vývojem probíhá i táboření. Kdysi lidé tábořili, aby našli něco odlišného: utíkali před předvídatelnou rutinou svého každodenního života. Obyvatelé měst hledali život v přírodě se stanem a spacím pytlem. Mezi tábořícím a přírodou neexistovalo nic, anebo jen velmi málo. V edlo to k nepředvídatelným událostem, ale v tom byl hlavní smysl táboření. Člověk mohl zahlédnout jelena, ale mohl také zažít nečekanou bouřku, klíště nebo toulavého hada, což patřilo k úniku z rutiny každodenního života. Zde máme příklad toho, jak jeden člověk popsal dobré i zlé stránky táboření:

Samozřejmě začalo lejt. Zapomněli jsme přibalit hlavní stanovou tyč, což je jako když zapomenete stěžeň od člunu. Bez stanové tyče není žádný stan. ZpoČátku nám to nedošlo, a tak jsme se pokoušeli stan postavít. Celá ta stavba však stále padala jako veliký zelený medvěd, kterého někdo střelil. Když už jsme byli hodně podráždění a začali snít o Holiday Inn, dva kroky od našeho syna se objevil jelen.... "Podívej," řeklo naše dítě vzrušeně, "Podívej, můj prvni jelen."

Někteří lidé tímto způsobem stále táboří, ale mnoho jiných se snaží z táboření eliminovat nepředvídatelné jevy. Namísto jednoduchých stanů vyrážejí moderní táborníci v rekreačních vozidlech (RV), jako je například Winnebago, anebo s přívěsem, na kterém je důmyslný stan. Poslední dobou jsme byli svědky vývoje tzv. "okresních klubů tábořišť", založených koncesionáři, jako jsou Kampgrounds of Amerika (KOA). Moderní rekreanti mohou se svými vozidly zajet přímo do dobře udržovaných tábořišť.
Jeden táborník, odpočívající ve svém klimatizovaném 32stopém přívěsu, řekl: "Máme všechno přímo tady. . .nezáleží na tom, jak moc prší nebo fouká vítr." Moderní tábořiště jsou obvykle rozčleněna: jedna část je pro stany, druhá pro rekreační vozidla, a každá tato plocha je ještě rozdělena v úhlednou řadu malých tábořišť. Pro rekreační vozidla je k dispozici připojení na síť, aby mohly fungovat všechny technické vymoženosti. Po zaparkování a připojení vozidel (nebo vztyčení stanů) se táborníci mohou rozhlížet kolem a s potěšením vidět další stany, rekreační vozidla, děti na kolech - vlastně totéž, co se pokusili opustit v racionalizovaných městech a předměstích. Táborníkům, kteří se vydali do "drsné" přírody, mohou majitelé tábořišť nabídnout i mnohá další vybavení, jako jsou dobře zásobená lahůdkářství, koupelny a sprchy, vyhřívaný plavecký bazén, herna plná videoher, prádelny, televizní místnosti, kino, a dokonce i kapelu nebo komedianty.


Vícevolbové zkoušky a novinové automaty

O univerzitních vícevolbových zkoužkách všichni říkají, že jsou také vysoce předvídatelné. Student, který na takovou zkoušku jde, ví, že dostane otázku, na kterou existuje 4 nebo 5 možných odpovědí. Je velmi pravděpodobné, že alespoň dvě odpovědi budou nesmyslné, takže moudrý student se musí rozhodnout pro jednu ze zbývajících třech. Výsledky zřejmě zpracuje počítač, a tak odpadá nepředvídatelnost, spojená se subjektivním hodnocením profesora nebo asistenta. Tyto zkoušky a jejich číselné bodování jsou zřetelně předvídatelnější než zkoušky, kdy píšete esej, a jste tudíž závislí na charakteru otázky a rozmarech hodnotící osoby.
Část úspěchu USA TO D A Y rovněž ve značné míře pramení z předvídatelnosti. Protože jde o celostátní noviny, cestující jsou sijisti tím, že sije budou moci koupit kdekoliv. Novinové automaty USA TO D A Y (vypadají jako televizní obrazovka) jsou stejné od místa k místu. Jak řekl jeden z manažerů: "Obchodní cestující si může zakoupit noviny v pondélí ve Washingtonu, D. C. a v úted v Los Angeles se na ného bude smát úplné stejný výtisk."


Hierarchie, standardizace a totožné automobily

Byrokracie jsou mnohem předvídatelnější než ostatní organizační formy. Na jedné straně lidé okupují úřadv z nichž každý má určený soubor pravidel, co tam má pověřená osoba dělat. Předpokládá se, že ti, co zde pracují, budou plnit stanovené podmínky. A tak spolupracovník nebo klient, který musí s úřadem jednat, může očekávat, že úřad bude podle nich pracovat, bez ohledu na to, která osoba tam v té době sedí. I když zde určitá volnost existuje, úředník nemůže odmítnout vykonávat svoji funkci, ani ji dělat příliš odlišně.
Byrokracie úřadů má také jasnou hierarchii, takže každý ví, od koho má přijímat rozkazy a komu je má dávat. Znamená to, že byrokraté (obvykle) nepracují v prostředí, kde by jim mohl poroučet každý, komu se zachce. Dále, prakticky všechno v byrokracii existuje v písemné formě. Tudíž každý, kdo si přečte organizační pravidla a předpisy, ví, co může očekávat. Prakticky na všechno, co si dokážete představit, existují předtištěné formuláře, takže k vyřízení záležitosti není většinou třeba nic víc, než vyplnit příslušný formulář (trojmo). Každá záležitost určitého druhu se vyřizuje použitím stejného formuláře.
Na předvídatelnost klade důraz i vědecké řízení, vyvinuté Taylorem. Při vyhledávání nejlepšího způsobu práce se Taylor snažil vyvinout přístup, který by byl používán každým jednotlivým pracovníkem. Taylor se zabýval záležitostí předvídatelnosti, ale pod hlavičkou toho, co nazýval standardizace. Standardizované nářadí a postupy umožnily produkci více standardních výrobků.
T aké montážní linka byla vysoce předvídatelná struktura, která zvyšovala pravděpodobnost předvídatelné práce a předvídatelných výrobků.
Alternativou montážní linky bylo zaměstnávat větší počet velmi zručných a dobře vyučených lidí. Problém byl v tom, že to, co každý z nich dělal, bylo nepředvídatelné, a provedené úkony se lišily podle toho, kdo je dělal nebo kdy je dělal. V důsledku toho vznikaly podstatné rozdíly v dokončených výrobcích každé auto bylo v tom či onom směru trochu jiné. To zase vedlo k nepředvídatelnostem v provozu a kvalitě automobilu. Jedno auto běhalo lépe než druhé, anebojedno vydrželo více než druhé.
Montážní linka většinu těchto nepředvídatelností vyloučila. Výsledkem byl automobil mnohem předvídatelnější než ten, co byl vyroben menším počtem obratných, dobře vyučených lidí.
Všechny automobily byly prakticky stejné a jejich výkon a kvalita si byly mnohem podobnější.


Od subjektivity k objektivitě v medicíně

V historii rozhodně nebyla medicína předvídatelná. Lékaři pro vozovali soukromou praxi autonomním způsobem a každý měl své vlastní metody. Když se spojili s organizacemi ~ to jest pracovali v nemocnicích nebo ve skupinové praxi ~ většinou se na ně nevztahovala organizační omezení, která by jejich práci učinila předvídatelnější.
V poslední době se objevilo mnoho sil, které ženou medicínu ve směru větší předvídatelnosti. Rozličné lékařské úkony se sjednocují, aby se prováděly na různých místech stejně. Rostoucí vliv byrokracie vede v medicíně až k příliš velké předvídatelnosti, zvláště u lékařů, kteří jsou byrokracií zaměstnáváni. Všechny tyto organizace, stejně jako byrokracie samotná, jsou založeny na řadě pravidel, předpisů a formálních kontrol, které lékaře omezují a nutí je provozovat praxi v předvídatelnější formě. Postup jednoho lékaře se tedy nebude příliš lišit od postupu ostatních, lékařská rozhodnutí, udělaná v určitém místě a určité době, nebudou příliš odlišná od rozhodnutí v jiném místě a v jiné době.
I když všechny organizace budou tlačit medicínu ve směru větší předvídatelnosti, typické je to zvláště pro ty ziskové. Cílem takových organizací je zajistit výnos a jeho předvídatelné zvyšování z roku na rok, což neustále vede k nárůstu požadavků na praxi lékařů, které tyto organizace zaměstnávají. Je zřejmé, že předvídatelnější postupy povedou k lépe zajištěné úrovni zisků. Čím je organizace větší, tím větší je i tlak na předvídatelnost, a tendence tvořit velká lékařská sdružení zřetelně tento vývoj podporuje.
Navíc jsou tito "McDoctors" podle vzoru rychloobslužných re staurací řízeni pravidly, předpisy a kontrolami, aby se dalo snadněji předvídat, co udělají.
Dalším faktorem, zvyšujícím předvídatelnost v medicíně, je ~ moderní lékařská technologie, neboť tendence nahradit nepředvídatelný, subjektivní úsudek lékaře moderní technikou je stále zřejmější. Lékař už nemusí podle různých diagnostických příznaků hádat, jestli má pacient ucpané tepny. Může objednat arteriogram, který mu objektivně ukáže, jestli taková blokáda existuje. Jeden pozorovatel řekl: "Medicína došla do takového stadia, kde diagnostické úvahy, založené na subjektivních dojmech - pacientových pocitech a lékařově pozorování pacienta, jsou nahrazeny úsudkem založeným na objektivních důkazech, poskytnutých laboratorními zkouškami a mechanickými či elektronickými zařízeními."


ET mimozemšťané navštěvují ty "malé krabičky na stráni"

Naši rozpravu o předvídatelnosti v mcdonaldizované společnosti můžeme uzavřít příkladem předměstské zástavby, o které zpívá jedna slavná lidová píseň:

Malé krabičkyna stráni, malé krabičky z třísek, malé krabičky, malé krabičky, malé krabičky, malé krabičky všechny stejné,

PO druhé světové válce, během rozkvětu výstavby domů, vznikla snaha o předvídatelnější výstavbu. Tím se zrodily předměstské zástavby z domků, navenek i uvnitř stejných. Nebylo nic divného vejít do domu někoho jiného a ani si neuvědomit, že nejste doma.
I když nákladnější domy jsou poněkud různorodější, stále se nápadně podobají jeden druhému. I obce jsou si velmi podobné.
Staré stromy byly odstraněny buldozerem, aby se mohlo lépe stavět. Namísto nich byly nasázeny mladé semenáčky, chráněné tyčemi a dráty. Někde byly kopečky srovnány, takže ulice jsou přímé a symetrické. V takto předvídatelných podmínkách se mohou obyvatelé předměstí lehce ztratit, nebo se omylem dostat do jiné obce. Mnoho ze známých filmů Stevena Spielberga se odehrává v takto racionalizovaných a předvídatelných předměstích. Diváci jsou v nich vlákáni do vysoce předvídatelného světa, kde se však stane něco úplně nepředvídatelného. Například ve filmu ET se mimozemšťan zatoulá do předměstské řadové zástavby domků a je nalezen dítětem, které v jednom z těch domků žije. Nepředvídatelný ET způsobí rozkol nejen v životě dítěte a jeho rodiny, ale i celé obce. Podobně i film Poltergeist se odehrává v předměstské domácnosti, jejíž poklid naruší ďábelský duch. (Duchové se tak poprvé objeví v televizi, která je jiným klíčovým prvkem mcdonaldizované společnosti.) V elký úspěch Spielbergových filmů může souviset s touhou po nepředvídatelném (i když je děsivé a hrozivé) v našich stále předvídatelnějších životech.


Závěr

Třetí dimenzí mcdonaldizace je předvídatelnost neboli úsilí umožnit lidem vědět, co mohou očekávat kdykoli a kdekoli. Jejím cílem je svět, kde nejsou žádná překvapení. Řetězy motelů jako Holiday Inn celý proces zahájily a nabídly zákazníkům předvídatelné ubytování. Brzy na to se připojil potravinový průmysl s předvídatelnou stravou, prostředím a chováním zaměstnanců.
Předvídatelné potraviny se dostaly do domácností v podobě mražených televizních jídel, později nahrazovaných ještě předvídatelnějšími mikrovlnnými jídly anebo mraženými či sušenými jídly. V oblasti zábavy se předvídatelnost projevuje v podobě TV seriálů, rekreačních vozidel a zařízených tábořišť. V e světě práce odrážejí zvýšenou předvídatelnost byrokratické struktury, T aylorova standardizace a úplně stejné automobily, které v jejím důsledku plynou z montážní linky.


Další kapitola